Šternberk patří mezi starobylá severomoravská města. Historickou dominantou je stejnojmenný hrad založený Zdislavem z Chlumce, s přídomkem ze Šternberka, který užíval znak osmicípé hvězdy spojovaný i dnes se symbolikou Šternberka. Z rodu zakladatelů připomeňme Alberta II. ze Šternberka. Stal se biskupem v Magdeburgu a v našem městě založil první latinskou školu.
Pro vzdělání a pokrok mělo význam
uplatňování tereziánských a josefinských reforem 18. století.
Rostl počet škol, takže ve Šternberku 19. století nacházíme dosti
rozvinuté německé školství.
Po ukončení 1. světové války se otvírají nové možnosti vývoje
města. Zvláště se vznikem Československé republiky v říjnu
1918.Vlastenecký spolek Národní jednota se zasloužil o zřízení
první české státní menšinové školy obecné a 21.5.1919 bylo
zahájeno vyučování pro 38 dětí a po 4 letech získává škola místo
pronajatých prostor vlastní budovu. Vedena byla až do dočasného
zániku v r. 1938 Petrem Zapletalem.
 |
V
předmnichovském období zaznamenáváme i důležitý moment:
vznik českého matičního gymnázia. V r. 1934 se ustavil
přípravný výbor pro zřízení této instituce v čele s
předsedou B. Krčkem (rolníkem z Hnojic) a jednatelem H.
Smékalem (ředitelem měšťanské školy). Kladné rozhodnutí bylo
vydáno v Praze dne 8. 5. 1935. Tím bylo povoleno zřízení
“Spolkového československého reálného gymnázia Ústřední
matice školské ve Šternberku na Moravě.” Vyučování bylo zahájeno 8. 9. 1935, prvním ředitelem byl František Wiedermann. Po roce byla škola zestátněna a přejmenována na státní československé reálné gymnázium ve Šternberku. Zdárně se rozvíjela – v r. 1937/38 mělo gymnázium již 135 žáků s 8 profesory, pro rok 1938/39 bylo zapsáno 189 žáků. Je třeba ocenit náročnou tříletou odbornou a organizační práci ředitele Wiedermanna i pedagogického sboru, jejich osobní nasazení při nelehké snaze vybudovat moderní typ školy. To vše v atmosféře často vyhroceného národnostního napětí ve městě. Mnichovská dohoda a následný zábor pohraničí násilně přerušily započatý slibný vývoj českého školství, společenského a kulturního života zdejší české komunity. Obsazení města a celého kraje hitlerovskou armádou 9. říjná 1938 předcházel odchod českého obyvatelstva do vnitrozemí. Dva dny před záborem bylo vedení školy nuceno oznámit studentům, že se škola ruší na neurčito. Za pomoci žáků bylo vybavení z velké části přestěhováno do sklepních prostor reálky v Olomouci. Část studentů pokračovala ve studiu v Olomouci, Litovli i jinde. |
 |
 |
Po osvobození Šternberka 5. 5. 1945 se postupně vrací vysídlené
české obyvatelstvo. Činnost gymnázia, přerušená během okupace,
byla obnovena 1. 9. 1945 (výnosem ministerstva školství ze dne
27. 8. 1945). Tímto úkolem byl pověřen jako zatímní správce
Jaroslav Křivánek, tehdy profesor státního reálného gymnázia v
Olomouci. Po přijímacích zkouškách a přesunech žáků z jiných
ústavů byla otevřena 2. , 3. a 4. třída. Na konci školního roku
mělo gymnázium celkem 84 žáků. Již 1. listopadu došlo k výměně
vedení – nový zatímní správce
dr. J. Hanáček vystřídal prof. Křivánka, který se vzdal funkce ze
zdravotních důvodů. Sbor dále tvořili 4 pedagogové a vyučující
náboženství. První dny se učilo na dvě směny, chyběly učebny,
odborné pracovny, tělocvična, kabinety.
V září 1947 měl ústav 1. -7. třídu a díky pochopení ze strany
kláštera v Sadové ulici získal tři učebny, které zde měl
propůjčeny. V prosinci začal vycházet časopis “Reportér pod
lavicí.”
Únor 1948 narušil období úspěšné poválečné obnovy školy. Nový
režim přinesl nejen zásahy do kádrových otázek, ale především
prosazování jednotné ideologie do školních osnov a také
organizační změny (např. nový školský zákon s jednotnou školou do
15. roku dítěte).
 |
|
Historicky první maturitní zkoušky se na šternberském gymnáziu
konaly v roce 1949. Přihlásilo se 15 žáků (11 hochů a dívky), 5 z
nich prospělo s vyznamenáním, ostatní prospěli.
Politické proklamace a hesla volající po “těsném spojení školy se
životem” podnítily vznik nového školského zákona v roce 1953. Byly
zavedeny jedenáctileté střední školy.
Rok 1960 přinesl další personální změnu ve vedení. Novým ředitelem
byl ustanoven Miroslav Sýkora, který ve funkci setrval 13 let.
V roce 1962 škola uspořádala své první majáles s průvodem v
ulicích města, kde přihlíželo na 7 tisíc diváků a s programem na
pódiu ve školním dvoře. Slavnost se pravidelně opakovala
následujících pět let vždy v květnu.
 |
|
 |
 |
 |
V roce 1963 se oddělila SVVŠ od 1. -9. ročníku ZDŠ a od 1. listopadu se přestěhovala do budovy bývalého ONV Šternberk na náměstí 9. května, kde se ústav nachází dodnes. Po adaptacích (zbourání přepážek mezi dřívějšími kancelářemi) se začínalo se dvěma třídami večerního a pěti třídami denního studia. Chyběla především tělocvična, proto bylo využito zapůjčování nedaleké sokolovny TJ Šternberk. Byl schválen projekt stavby budoucí tělocvičny na místě garáží ve dvoře budovy. Zejména v přípravných stavebních pracích velmi pomohli rodiče, studenti a profesoři. Stavba byla dokončena v červnu 1967. Zřizovaly se odborné pracovny F, Bi, Ch a zeměpisu i dvě jazykové pracovny. |
 |
 |
 |
|
Od školního roku 1965/66 se postupně rušila výrobní praxe žáků a
důraz se kladl na přípravu k vysokoškolskému studiu. V roce 1968
nastoupily první ročníky čtyřletého studia, čímž se značně zvýšila
úroveň studentů.
 |
 |
V důsledku politických změn v roce 1968 z gymnázia na vlastní
žádost odešel profesor Milan Hořínek. Ten se stal v roce 1977
jedním z prvních signatářů Charty 77 na Olomoucku. Po Sametové
revoluci se stal primátorem Olomouce. Zásluhou ředitele Miroslava
Sýkory byl přijat na školu PhDr. Jan Březina, účastník
Vysočanského sjezdu v srpnu 1968, a profesor František
Geschwinder.
V letech 1971/72 přibylo tříd a jejich počet vzrostl na 12.
Bylo tedy rozhodnuto rozšířit školu o nový trakt se čtyřmi třídami
a suterénem do dvora, vše bylo postaveno převážně brigádnicky
(tzv. akce Z). Stavba byla zhruba ukončena ve školním roce
1974/75.
 |
Dva roky
později (školní rok 1977/78) následovala rozsáhlá generální
oprava staré budovy, a to za plného vyučovacího provozu.
Práce trvaly následující dva roky a byl při nich upraven i
povrch dvora. To vše již za ředitele Rostislava Lopraise,
který školu vedl v letech 1973-1982. Na škole působila řada
vynikajících pedagogů. Mnozí z nich strávili se studenty
řadu hodin při mimoškolní činnosti v kroužcích, na výletech,
kurzech apod. Stačí připomenout vystoupení dramatického
kroužku vedeného PhDr. Janem Březinou a profesorem
Miroslavem Aberlem nebo výtvarné práce profesora Petra Skyvy
a studentů z jeho výtvarné skupiny, kteří se prezentovali na
výstavách Konfrontace. Další změna školské koncepce, schválená v roce 1976, byla ve znamení přechodu k polytechnické výuce. |
 |
Pro gymnázium to znamenalo zajistit materiálně a technicky výuku,
která měla dlouhodobě vést ke sblížení gymnázií s odbornými
školami ( vybavení, dílny... ). Tomu odpovídalo zavedení nového
předmětu - základy výroby a odborné přípravy ( ZVOP ) ve školním
roce 1980/81, což si vyžádalo navázání spojení s VOP 026 ve
Šternberku a dalšími místními podniky.
V roce 1982 se stal ředitelem gymnázia RNDr . Milan Krček, který
ve funkci setrval do roku 1987. Po té byl vystřídán Mgr. Jiřím
Hackenwaldem.
V roce 1985 si škola i její absolventi připomínali 50. výročí
založení Gymnázia ve Šternberku. Při této významné příležitosti se
uskutečnilo slavnostní setkání. Oslavy provázela řada kulturně
společenských akcí, byl vydán obsáhlý almanach. Pro tento almanach
profesor Jiří Kočí zpracoval podrobné dějiny školy.
Za dobu své existence se může gymnázium pochlubit více než pěti
tisíci absolventy, z nichž velká část pokračovala ve studiu na VŠ
a mnozí se zpětně uplatňují v rámci našeho regionu.
Listopad 1989 otevřel cestu společenským změnám a zásadně ovlivnil
i další vývoj školství. Z pohledu šternberského gymnázia lze
následující léta pokládat za nejvýznamnější pro další rozvoj
školy. Bylo možné navázat na nejlepší tradice českého školství. Je
příznačné, že právě naše škola byla jednou z prvních v bývalém
Československu, kde se k 1.9.1990 zavádělo víceleté studium, což
vyžadovalo řadu organizačních kroků. Díky přístupu vedení a
profesorského sboru se nová koncepce zdárně rozvíjí.
Snaha uspokojit společenskou poptávku po kvalitní jazykové výuce
našla odezvu v založení bilinguální sekce v září 1992.
Gymnázium navázalo řadu kontaktů se školami v zahraničí - v
Dánsku, Lucembursku, Rakousku, Anglii, SRN, Maďarsku, Švédsku, USA
i na Slovensku.
Spolupráce se prohlubuje nejen v rámci výměnných pobytů, ale i při
společné práci na projektech jako je například Comenius a
dalších.
Součástí ročních plánů bývají poznávací zájezdy, výlety a exkurze.
V posledních letech studenti navštívili v doprovodu pedagogů
Anglii, Francii, Lucembursko, Itálii, Rakousko, Německo a poznali
mnoho zajímavých míst v Praze i v jiných částech naší vlasti.
Rozvoj školy, její vzdělávací koncepce a aktivity si nutně
nárokovaly zvýšení kapacit a zlepšení prostorových podmínek k
zajištění provozu. Díky pochopení ze strany města získala škola
budovy a pozemky v bezprostřední blízkosti kmenové budovy
bezplatným převodem z majetku města. Za podporu ŠÚ v Olomouci a v
rámci vládní dotace škola získala na rekonstrukci téměř 15 miliónů
Kč. Po nezbytných přípravách byly v březnu 1996 započaty stavební
práce, při kterých byla také propojena nová přístavba se stávající
budovou. Řádným termínem ukončení se stal 20. prosinec 1996.
V nových prostorách jsou umístěny kmenové třídy, areál pro chemii
a biologii, studovny a zázemí pro žáky i vyučující. V kmenové
budově byl stavebními úpravami vytvořen prostor pro fyziku.
 |
 |
 |
Škola má dvě speciální učebny pro
výuku výpočetní techniky vybavené výkonnými počítači propojenými v
lokální síti.
V březnu 1996 gymnázium navštívil pan prezident Václav Havel. Při
prohlídce školy zavítal i do hodiny základů společenských věd, kde
právě profesor Antonín Staněk , nynější primátor Olomouce,
probíral se studenty antickou filozofii.
 |
 |
Od školního roku 2007/2008 na nižším stupni víceletého gymnázia a
od školního roku 2009/2010 na vyšším stupni a ve čtyřletém
gymnaziálním cyklu vyučujeme podle vlastního školního vzdělávacího
programu s názvem „ECCE HOMO“. Zavedení školních vzdělávacích
programů vychází z Rámcových vzdělávacích programů, které jsou ve
školních vzdělávacích programech rozpracovány na konkrétní
podmínky školy. Název našich vzdělávacích programů odráží naše
vědomí sounáležitosti školy k městu Šternberk.
Gymnázia měla při zpracovávání učebních plánů i v dřívějších
letech relativně dostatek prostoru pro zavádění různých směrů a
zaměření výuky a díky tomu, že jsme tento prostor využívali již v
minulosti ( viz. zavedení tříd s rozšířenou výukou cizích jazyků
), nemuseli jsme přistupovat k razantním změnám. Uváděním školních
vzdělávacích programů do praxe dochází k zatraktivnění výuky, více
využíváme projektovou výuku, více se učí v souvislostech, výuku
doplňují exkurze a je kladen zvýšený důraz na vlastní činnost žáků
– prioritou nadále zůstává především kvalitní a zodpovědná
příprava žáků k dalšímu vysokoškolskému studiu a udržení vysoké
úrovně, kterou nastavili předcházející generace absolventů a
vyučujících. Úkolem vedení školy je pak především vytvoření
vhodných personálních materiálních předpokladů pro naplnění
uvedeného cíle.
V říjnu 2008 byla do provozu uvedena nová moderní Sportovní hala
ECCE HOMO, která slouží nejen studentům gymnázia, ale i široké
šternberské veřejnosti.
 |
 |
V červnu 2012 se na Zahradní slavnosti s gymnáziem, jeho
pedagogy a studenty rozloučil ředitel Mgr. Jiří Hackenwald a od
září 2012 do funkce ředitelky gymnázia nastoupila Mgr. Tamara
Kaňáková.
Ta zahájila revitalizaci gymnázia.
Byly přebudovány některé odborné učebny i kmenové třídy, z
nedůstojných prostor ve sklepě byla přestěhována žákovská knihovna
do přízemí , konečně jsme se dočkali krásné nové funkční knihovny
, která je propojena s počítačovou učebnou a vybavena novým
elektronickým výpůjčním systémem. Nové tituly do žákovské knihovny
nakupujeme z peněz OPS a z prostředků, které studenti získají
prodejem výrobků na Martinských slavnostech a Zahradní slavnosti.
Takřka v každé učebně je nainstalován dataprojektor a počítač, což
usnadňuje a zatraktivňuje výuku všech předmětů – humanitních i
přírodovědných.
Z chodeb zmizelo staré dřevěné obložení, byly vymalovány nabílo a
vyzdobeny výtvarnými pracemi studentů školy.
Vrcholem rekonstrukce školy byla výměna oken, zateplení a nová
fasáda.
 |
 |
 |
 |
Těmito všemi kroky je Gymnázium Šternberk důstojně připraveno k
tomu, aby si připomnělo 80. výročí svého založení.
